Je krajně nejisté, zda je cos čisté

7. května 2020 v 22:05 | Misantrop

Chtěl bych naznačit, že Dočasná Autonomní Zóna je jediný možný čas a místo, kde se umění může dít jen pro čisté potěšení z tvořivé hry.


Kdo dole, kde dým a dusno žhnou,
si namlouvají, že naživu jsou,
když přece v té čisté, volné hře
svět patří jen jemu tam nahoře.


Letos to bude už rovných třicet let, co jsem se stal pod vlivem libomoudrých myšlenek a z upřímného soucitu se zvířaty zcela uvědomělým býložravcem. Třicet let! To to utíká... Třicet let čistého dechu a čistého svědomí!


Již je tomu 5-6 tisíc let, kdy kněží starověkého Egypta nejídali maso. Rozdělovali pokrmy na čisté a nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a nebylo možno se jich ani dotýkat.


Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.


Génius - cožpak by před ním všechno neuteklo, kdyby se ukázal ve své božské nahotě, takový, jaký je? Mohl by ho snad při tvorbě okouzlovat necudný sebepožitek, kdyby nebyl přesvědčen o vlastní svrchovaně čisté cudnosti?
(Wagner: Umělec a veřejnost)


Nikdo nesdílí s Vilémem jeho čisté ideály, podle nichž má umění povznášet ducha, přinášet poučení a zušlechťovat duši. Všichni mají s uměním vždy ještě nějaké postranní úmysly.


Opojení divadlem jsem nikdy nesdílel. Na chodbách divadla nebo ve foyeru neseženu sklenici čisté vody. Muži chodí o přestávkách do bufetu na alkoholické nápoje. Jestliže nenacházím žádný pokrok v maličkostech, hledal bych ho zbytečně ve věcech hlavních.
(Čechov: Ze zápisků starého muže)


Dnešní hlasatelé pravdy tak buď nazývají lež, anebo pravdu, zahalenou do neprůhledných šatů, sice čistých, ale přece jenom šatů. Tyto šaty jsou čisté, nažehlené a voňavé, a takové kreatuře říkají čistá pravda. Záhy jsem poznal, že tato pravda nemůže být pravá. Strhnul jsem z ní šaty a spatřil jsem nahé tělo tak nové a nepoznané, že to byl zprvu šokující a přímo odporný zážitek. - Toto byla tedy pravá, nahá pravda!


Chodbu pokrýval měkký koberec, na stěnách krémové tapety, bílé obložení, všechno nádherně čisté. To také nahánělo hrůzu.


Páni, takže být čistej je dneska už necudný a nezdravý?!


Nahota a pohlaví jsou čisté, a jen sprosťák se nad nimi pohoršuje, protože je sám sprostý a napadají ho při pohledu na obnažené tělo samé sprosté myšlenky. Čistá a nevinná bytost se nad obnaženým tělem nepohoršuje, a když přece, vždy jenom v tichosti a jen tak pro sebe odvrací svůj pohoršený zrak. To je morálka čistých a nevinných duší; morálka, která nemoralizuje: jim stačí, že ony samy jsou čisté a nevinné, a po ostatních jim nic není.


Ti civilizovaní jsou uneseni tím, že divoši jsou ještě "nevinní"; ještě nestačili svůj prales tak masivně zničit. Mohou mít tedy ještě čisté svědomí ze svého ničení.


Lesní studánka je dnešní noci výjimečně čistá, až na množství nedopalků, které hyzdí její okolí. Lidé jsou prostě špinavci; ti si nezaslouží nic čistého, zdravého, neporušeného. Jestliže jim není nic svaté, ani zázrak čistého lesního pramene, jak se pak mohou pro sebe dožadovat, aby byl i jejich život považován za posvátný? To zkrátka nejde, to je zkrátka nemožné. Ne, lidský život není posvátný. Lidé všechno čisté znečistí, všechno posvátné pošpiní. Lidé jsou špinavci. Nikdy mne nenajdou, nikdy mne nepošpiní. Já zůstanu čistý.


Úval byl zarostlý starými stromy a ze skály tam stékal ručej čisté vody. Ničeho více si poustevník Ivan nepřál.


Jen když zem cítit ve svém hluboku
jak prostor, základ, místo tvé je jisté,
živí tě a dá prýštit v průtoku
podzemní prameny, hučící, čisté.


Léto života, tak silné a čisté jako dech té pustiny, s kterou neustále žila, vytesalo ji do harmonie tvarů a linií, jaká bývá příznakem všech bytostí dokonalých, v sobě ukončených, čistých a silných.


Bílý rybník a Walden jsou veliké křišťály na povrchu země, jezera světla. Oč jsou krásnější než louže před farmářovou chalupou, v níž se ráchají kachny! Sem přilétají čisté divoké kachny.


Jeho tajemství bylo: neměl strach ze smrti. Byl skutečně neustále připraven zemřít. Nenáviděl život. Cítil k němu čisté opovržení.


Pro toho, kdo se bez otroků neobejde, je výhodnější nazývat je svobodnými lidmi. Takovým odškodněním jsme jim povinni, nemám pravdu? Tak se aspoň budou usmívat dál a my si uchováme čisté svědomí.


Třeba jenom nemají v sobě dost té čisté vnitřní síly..., a proto podléhají.


"Pusť na ně džungli, Háthí! Ani jejich bílé kosti ať se nám tady na čisté zemi nepovalují." - Po vpádu džungle nastala Mauglímu nejkrásnější doba života. Dluh řádně splatil a svědomí měl čisté.


Plamen čisté víry
navždy jsem lehce zhasil v nich...
Byli však hodni námah mých
ti hlupci, plní licomíry?
(Lermontov: Démon)


Proč nesešle nikdy Juppiter k zemi
oheň a hrom, je-li nebe úplně čisté?


Čisté je nebe nade mnou, čistá je duše má. Ale je tak těžké vybojovat si tento kousek čistého štěstí.


Nech svoji mysl toulat v čisté prostotě, za přirozeností věcí jdi.
A svět bude žít v míru a v pokoji.


Poslední skutečnost je čisté bytí.
(Višnupurána)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm