Můj stálý problém s lidmi

17. května 2020 v 0:38 | Misantrop

Můj stálý problém s lidmi tkví ve dvou až třech základních okolnostech: Především je to fakt, že nepatřím k jejich živočišnému druhu. Jsem příliš jiný. Kolikrát to mám ještě opakovat? Za druhé je jakýkoli pokus o smysluplné soužití s člověkem, jakákoli symbióza či vůbec jakékoli mírové soužití a spolusdílení určitého biotopu s lidským druhem předem odsouzeno k totálnímu a bolestnému nezdaru, a to jednoznačně vzhledem k univerzálně zkaženému lidskému charakteru, jenž má svými povahovými rysy blíže k smrtonosným virům než k savcům.


Já nenávidím rvačky. Ne že by mi nějak moc vadilo, když dostanu nařezáno - i když z toho nejsem samozřejmě nadšením bez sebe - ale čeho se při rvačkách nejvíc děsím, je obličej toho druhýho. Já nesnesu pohled na obličej toho druhýho. To je ten problém.


Když jedinec nezapadá do systému, způsobuje to újmu jak jemu, tak je to problém i pro společnost. Každý nový krok v prosazování kontroly nad lidským myšlením bude brán jako racionální odpověď na nějaký problém, kterému společnost čelí. V mnoha případech pro to bude humanitární ospravedlnění. Problém kontroly lidského chování je hlavně technický problém.


Dnes už je nesmysl hovořit o státní suverenitě jednotlivých zemí, která není zajištěna již vinou jejich směšné velikosti. Také na provozní a správně-technické úrovni bude význam jednotlivých států stále potlačován. Moderní doprava a moderní technika také neustále scvrkává vzdálenosti a prostor. Dřívější stát dnes představuje pouhou provincii a současné státy byly kdysi rovny kontinentům. Problém spravování státu, jako je dnešní Německo, je roven, z čistě provozně-technického hlediska, problému spravování provincie, jako je Braniborsko před sto lety.


Technický pokrok zanechává nevyřešený pouze jediný problém: nepevnost lidské povahy. A tento problém je naneštěstí neřešitelný.


Největší životní potěšení nacházel Winston ve své práci. Většinou to byla nudná rutina, ale obsahovala i úkony tak obtížné a složité, že se do nich člověk mohl ponořit jako do hlubin matematického problému; takové ty delikátní podvrhy, kdy nebylo oč se opřít, člověk musel spoléhat jen na své znalosti zásad Angsocu a na vlastní odhad toho, co po něm vlastně Strana chce.


V práci je mi všechno fuk. Chodit sem musím a zbytek jsou nepodstatné podružnosti. Dívám se na věc z filosofického hlediska. Hlavní, základní chybou je to, že vůbec nějaká práce a fabrika musí být a Já že do ní musím docházet. To je ten základní, kardinální problém! Podružnosti neřeším.


Já teď právě sice do roboty nemusím, avšak problém pro mne představuje již jen pomyšlení na to, že vlastně žiji, opravdu naplno žiji, jen půlku roku, to jest v létě.


Můžeme problém postavit takto: jak bychom mohli v případě potřeby zvýšit výskyt tohoto typu, této zoufalé a osamělé duše, zklamané životem a zaměřené na utrpení a smrt?


Pokoušeli se v něm vyvolat pocity viny tím, že mu říkali, v čem spočívá jeho problém. Bylo skvělé dívat se, jak se všechny jejich kecy před ním hroutí, nehodlal jít jejich cestou.


U masturbace, kterou mnoho lidí považuje za sexuální tabu, vzniká problém s pocity viny, se kterou není tak snadné se vypořádat.


Ne, skutečný problém je v tomhle: Jak to, že nemohu, nebo spíše - neboť koneckonců vím docela dobře, proč nemohu - jaké by to bylo, kdybych mohl, kdybych byl svobodný, kdybych nebyl zotročen tím, že jsem predestinován.


Skutečným problémem není, zda se společnost stará o bezpečnost dobře nebo špatně; potíž je v tom, že lidé jsou závislí na systému kvůli své bezpečnosti, než by ji raději vzali do svých rukou. Toto je mimochodem částečný důvod, proč lidi rozčiluje právo nosit zbraň; vlastnictví zbraně vkládá tento aspekt bezpečnosti do jejich rukou.


Od minuty bych vyměnil náš barák pitomý, narvaný partajemi až po půdu (kterou ani nemá), za římské stavení s prostorným peristylem čili vnitřním dvorem se zahradou s fontánami, s domem jako pevností, uzavřenou čtyřmi vysokými zdmi před sousedy a nevítanými pohledy! A pak kde se vzal ten kulturní zázrak antiky! Myslitel, člověk vzdělaný a po vzdělání bažící, hledající klid a pokoj duše, jistě neměl problém při takové vysoké kultuře bydlení dosáhnout duševních výšin.


Tento národ, toto lidstvo už vážně potřebovalo svou filosofii.
Problém je pouze v tom, že ji dosud nikdy nezískalo.


Na Dobříši jsem viděl mladou lipku, vysazenou v aleji vedoucí do města, přelomenou vejpůl. A za ní další, rovněž zmrzačenou. To jsou lidé dvacátého věku. Toto je hlavní, smrtelně nebezpečný problém našeho života - vymizelá úcta k prostředí, k živému, ke Stvoření; psáno výslovně s velkou písmenou.


Jak k tomu došlo? Neustále se točím kolem tohoto problému. My odjakživa víme, že naše civilizace je smrtelná, ale úplný zánik nejde na rozum. Úder zvenčí? Kataklyzma? Nebo pomalá degenerace jedněch a progresívní rozvoj druhých? Přikláním se k té poslední hypotéze a objevuji známky, které jasně naznačují vývoj, v podmínkách a současných problémech života opic.


Problém, jejž tímto kladu, není v tom, co má vystřídat lidstvo v sledu bytostí - člověk jest koncem - nýbrž v tom, který typ člověka máme vypěstit, máme chtít, jakožto hodnotnější, života důstojnější, budoucností jistější.


Vždyť to znám podle sebe: když zažívám dlouhé radosti a když prožívám dlouhou vyrovnanost mysli, není většinou mnoho co psát; i stálý pohled na jakkoli dokonalou přírodní krásu nakonec zevšední. Stejný problém by měl jistě i James Hilton, kdyby chtěl déle popisovat dokonalý způsob života a stále stejně dokonalou krásu přírody. Byla by to nuda.


Labutě však slova nepotřebují, a proto jsou si věrné. "Problém je v komunikaci" - jak ví dokonce i ten americký nekňuba Homer Simpson - "je jí mezi manželi zbytečně mnoho." Zbytečně mnoho je komunikace i povšechně mezi lidmi vůbec.


Lidé, kteří mají neustále potřebu ostatním něco říkat,
mají očividně problém vyjít sami se sebou.


Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.


Achillovou patou a trapnou slabostí všech velkých lidí je spíše jejich podléhání svodům lásky k ženám, k bohu nebo k lidstvu; ale to už je jiný problém, který se snad ani skutečně velkých lidí netýká, ale jen těch malých...

INTELEKTUÁLŮV GENITÁLNÍ PROBLÉM
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm