Trpí-li lidé nějakou újmou

14. června 2020 v 0:42 | Misantrop

Dozví-li se člověk o sobě občas drsnou pravdu, nemusí mu být ten šok a duševní újma z tohoto poznání hned na škodu.


Zuřivost lidu bývá jako ta psí: ježto nezná příčinu své újmy, vrhá se na nástroj.


Člověk pouze praktický používá intelekt k tomu, k čemu jej určila příroda, totiž k chápání vztahů věcí, jednak mezi nimi samými, jednak k vůli poznávajícího individua. Génius ho naopak užívá proti jeho určení, k chápání objektivní podstaty věcí. Jeho hlava nepatří tedy jemu, nýbrž světu, k jehož osvícení v nějakém smyslu přispívá. Geniálnímu individuu z toho musí vzejít mnohonásobná újma. Neboť jeho intelekt bude vykazovat chyby, nevyhnutelné u každého nástroje, používaného k něčemu, k čemu nebyl vyroben.


Ráno se vydávám na další dobrodružnou výpravu mezi místní lidojedy do blízké samoobsluhy. Bez újmy jsem se prokličkoval dovnitř jejich posvátného chrámu žranice a spotřeby, abych si pro sebe pokud možno nenápadně také urval něco těch skromných skýv.


Za našich dnů mimořádní duchové musí brát v úvahu lidi, na které by vlastně neměli nikdy ani pomyslit bez újmy na cti.


Naše společnost většinou považuje jakýkoliv způsob myšlení či chování, které jsou systému nepohodlné, za nemoc. Je to zdánlivě přijatelné, protože když jedinec nezapadá do systému, způsobuje to újmu jak jemu, tak je to problém i pro společnost. Manipulace jednotlivcem, aby se přizpůsobil systému, je tedy léčba nemoci a tudíž dobrá věc.


Není nic tak svrchovaně spravedlivé jako to, když Člověk dochází k nějaké újmě či ho stihne nějaký trest.


Trpí-li lidé nějakou újmou ve věcech mravně lhostejných, nepoddávej se hned představě, že utrpěli škodu; je to jen zlozvyk.


Tuhle jsem nasedl do vlaku. Byl téměř prázdný. Na jedné zastávce si ke mně přisedl nějaký muž. Bylo na něm vidět, že si potřebuje s někým popovídat. Nechtěl jsem být výjimečně nezdvořilý, a tak jsem ho nechal mluvit. Povídal, že jej opustila žena a že nemá žádné přátele. Vykládal mi také o sedmi smrtelných hříších člověka. Na moji námitku, že sedm hříchů je zbytečně moc; že by stačil jeden jediný základní hřích člověka - totiž že vůbec jakožto živočišný druh existuje, podíval se na mne úplně změněným pohledem a jeho utrápený bolestínský výraz přešel do agresivního zpytavého pohledu, který jako by říkal: "A kterej ty seš?" Uvědomil jsem si svou chybu a omluvil jsem se, věren své roli v komedii, již jsem s ním hodlal sehrát. Pak se mi udělalo nevolno a pozvracel jsem ho. Opět jsem se omluvil a slíbil jsem mu, že když mi dá svou adresu, budu si s ním, s chudákem všemi opuštěným, dopisovat. S radostí mi napsal i telefonní číslo. Ještě jsem nebyl mezi lidmi ani čtvrt hodiny a už jsem toho měl zase na dalších dvacet let dost. Vymluvil jsem se, že musím vystupovat a prchl jsem z vlaku. Myslím, že ho budu žalovat za psychickou újmu a za náhradu oběda.


Za tuto újmu však jsem ušetřen té hany,
hrát pana Ťululum před velmožnými pány.
(Molière: Misantrop)


Kynik má nejen ukazováním svých duševních předností dosvědčovat obyčejným lidem, že je docela dobře možné být řádným a dobrým člověkem bez oněch věcí, kterých si oni cení, nýbrž i svým tělem má ukazovat, že prostý a střídmý život pod širým nebem ani jeho tělu není na újmu.
(Epiktétos: Rozpravy)


Tělesný úraz velice často přivodí u postiženého i duševní újmu.


A třebaže Řehoř svým zraněním navždy utrpěl újmu na pohyblivosti a prozatím mu jako nějakému starému invalidovi trvalo celé dlouhé minuty, než přešel pokoj - na lezení ve výškách nebylo ani pomyšlení -, dostalo se mu za toto zhoršení stavu náhrady, která se mu zdála zcela dostatečná, v tom, že vždy k večeru se otevřely dveře do obývacího pokoje, z nichž obyčejně už hodinu či dvě předtím nespouštěl oči, a on se pak, leže potmě ve svém pokoji a z obývacího pokoje neviditelný, směl dívat na celou rodinu u osvětleného stolu a poslouchat jaksi s všeobecným souhlasem, tedy docela jinak než dříve, co si povídají.


Špíno, královno říší, zachovej očím mé nenávisti podívanou na to, jak nepozorovaně rostou svaly tvého hladového potomstva. Ty víš, že k tomu stačí, aby ses jen přitiskla pevněji k bokům člověka. To můžeš učinit bez újmy studu, neboť jste už dávno manželé.


Člověk, který se vyhýbá zbytečné bolesti, nebude asi příliš ochoten podstupovat riziko, nepříjemnosti nebo dokonce oběti o vlastní újmě pro něco "vyššího", jako je třeba stát, vlast, budoucnost lidstva...


Pavel Michek: Kdo ho znal, ten vám řekne, že každou nespravedlnost, spáchanou na někom jiném, pociťoval jako svou osobní újmu.


Když jednotlivec o své újmě udělá desetinu toho, co provádí se ve vojenském kabátě, dáte mu provaz na krk a pověsíte ho. Ale modrá blůza vštípit má do člověka každé násilí.


Fyziologická fakta, na nichž křesťanství spočívá a na něž obrací zřetel, jsou: předně nadměrná dráždivost senzibility, která se projevuje rafinovanou schopností bolesti, za druhé pak předuchovělost, příliš dlouhé žití v pojmech a logických procedurách, jímž doznal újmy osobní instinkt ve prospěch "neosobního".


Máš-li to osvojeno, už přírodu chápeš,
jak trvale, volná a svobodna sveřepých pánů,
vše koná bez bohů sama a o vlastní újmě.


Kdo přemítá o nějakém prvku přírodní krásy, neutrpí žádnou újmu a nezažije žádné zklamání.


Zde jsme shledali hlavně, že podstata ducha
z hmoty svůj počátek vzala a z tělísek srostla
a nemůže bez újmy vydržet po celou věčnost.


Prvky o své újmě se strkaly namátkou samy
a mnohdy se úplně marně a naprázdno shlukly.


Mimoto zvíš, jak koluje slunce a luna,
jak řízeny otěží přírody obloukem běží;
nevěř, že svoji pouť mezi nebem a zemí
konají od věků svobodně, o vlastní újmě.


To už je vrch lidské pitomosti, že když nám přijde nanic ze samé hojnosti - zpravidla, že jsme o své újmě přebrali - že pak vinu na svých pohromách dáváme slunci, měsíci a hvězdám.
(Shakespeare: Král Lear)


Ačkoli tedy si myslí, že země i nebe
má propůjčen věčný život a nevezme újmy:
přece někdy, když nebezpečí je tady,
obavou třetí je samo potají bodne.


Mimoto tělo se nikdy nerodí samo,
neroste samo a po smrti trvání nemá.
To vodní vláha, ta často pozbývá tepla,
které měla, a přesto netrpí újmy
a trvá neporušena.


Po těchto újmách se země náhle v těch místech,
kde nejširší pruh se teď táhne modrého moře,
slehla a průrva se zalila hlubinou solnou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Další mé stránky:
https://sites.google.com/site/misantropuvfilosofickyslovnik/home

Hledáš něco pouze na mých stránkách?
Tip: Prohledávej je mým vlastním vyhledávačem MiSearch!
https://www.google.cz/cse/publicurl?cx=013770122102643942506:cu-cqhoxcdm